Březen 2014

Dooo weee dooo

27. března 2014 v 21:08 | Aly |  Témata týdne
Ano, každý whovian mi asi rozumí. Viděla jsem téma týdne a hned mě trklo: Doctor! Doctor who!
Tak ve zkratce oč jde ať tady nepíšu jen pro zasvědcené.
Doctor Who, jak jsem už psala, je britský seriál, mapující dobrodružství Doctora, posledního z rasy Pánů času. Páni času vypadají jako lidé, ale když se ocitnou blízko smrti, zregenerují, resp.: dostanou nové tělo. Proto taky seriál má už padesát let. (Do roku 1990 +- nechce se mi to hledat přesně byly tzv. klasické série, od roku 2005 jsou obnovené, na které se dívám já.)
Páni času, nečekaně, umí cestovat časem a prostorem.

Tak jo, ať pořád nemluvím jen o seriálu (A věřte mi, já bych na to téma mohla napsat román.), cestování časem, je podle mě možný. Hodně to taky měl vliv Doctor.
Čas dle toho seriálu je... Wibly wobly timey wimey věc. Když změníte např. cestujete zpět časem a něco změníte, bez problému, čas se může přepsat. Tedy až na pár věcí, takzvaných pevných časových bodů, jako třeba druhá světová válka (Myslím, že v jednom díle chtěl někdo zabít Hitlera).

Tak, asi jsem vám pohled na věc moc neosvětlila, ale Doctor se nedá vysvětlovat. Podívejte se a uvidíte. :D

Zahrajeme si hru

27. března 2014 v 20:55 | Aly |  Herci
Ahoj,
takže poslední dva dny, kudy chodím tam si ztěžuju na svoji váhu... :D No... :DNašla jsem na netu takovou hru, je to šíleně drastický. Když si vemete, že já denně prožeru 1500 kalorií.
Můžete to zkusit se mnou, jestli zvládnete/u. :D

Marná snaha....

16. března 2014 v 14:28 | Aly |  Můj svět a moje žblepty
Ahoj, jsem lemra líná, (Chcete vědět jak jsem líná? Tak, že se mi nechce vymýšlet nová hláška a jitě vím, že tuhle vjem už někde použila.) a tak píšu až teď.
Zjistila jsem, že jsem příšerně narcistický člověk, i tenhle blog o tom vypovídá, pořád já, já, já. A co... Taky je to deníček, kde vám píšu o svém, jistě velmi zajímavém životě. Dobré na tomhle je, že zůstávám v anonymitě, tedy pokud někdo z mých známých omylem nenarazí na moje fotky na tomto blogu.
Ale k tématu článku, marná snaha zhubnout. Jo jasně, další pubertální holka, nespokojená se svojí postavou, říkáte si. Jako takhle, nejsem úplně tlustá, mám 64 kilo a 170 cenťáků, fajn, jsem tlustá. Postavou trochu připomínám Kat Dennigs, až na ty prsa. No už pár týdnů si říkám zhubnu, jo bude to super, třeba v plavkách, jak se za mnou budou všicni otáčet.

A co dělám?
Sedím tu a píšu jak nemůžu zhubnout. Víte bojuju sama se sebou a jo, mám asi vážnou psychickou poruchu, ale o té až příště. :D Taky všem říkám: "Radši si uženu anorexii, než cvičit." Samozřejmě kdybych hladověla, trvalo by měsíce, než by mě to ohrozilo na životě. A taky to nemyslím vážně, jednak, protože anorektičky nechápu a jednak, kdyby jste jakékoliv mojí kamarádce řekli, že už tři dny nejím, vysmála by se vám.

Můj plán
Ano mám plán, asi si dám facku a začnu cvičit. Fajn, facku si asi nedám, ale víte jak to myslím... :D