Nová povídka

23. prosince 2012 v 22:59 | Aly
Ahoj, rozhodle jsem se sem dát povídku z mého světa, no raději to sem budu dávat po částech. Raději už přestanu kecat a dám to sem.
P.S.: Já vím, že jsem hrozná, ale nezdá se vám, že se mi ty pohledy střídají nějak často?
P.P.S.: Omlouvám se ještě jednou, ale nezdá se vám, že Hiram je přes kopii na Zuka?

Pohled Sii:
Nikdy jsem nepoznala rodiče, teda tátu jsem znala do tří let, potom si nepamatuji, co se přesně stalo, ale právě jsme pluli z jednoho přístavu, táta byl něco jako obchodník. Pamatuji si taky, že nás začala sledovat nějaká loď, poslední co jsem od táty slyšela, byla věta:
"Bude to pro tebe nejlepší prcku."
Poté mě posadil do záchranného člunu, dal mi tam vodu a jídlo, a odstrčil na širé moře. Když jsem byla asi sto metrů od lodi, ona loď co nás sledovala, se k té naší přiblížila natolik, že mohli zaútočit, což také udělali.
Byli to určitě piráti, tátova loď šla rychle ke dnu, nedošlo ani k boji. Vše obstarali jejich lidé, vládli velikou silou, byla to ta nejhorší sebranka, jakou se nám podařilo potkat.
Po čtyřech dnech mě zachránil mladší princ ohnivého království. No princ, moje iluze o princích byly hlavně o těch z pohádek. Tohle byl takový přívětivý pán kolem čtyřicítky s ustupujícími šedivými vlasy.
Vypravěč:
Sii měla štěstí, onen princ se jmenoval Shuo a protože neměl vlastní děti, tak ji přivezl do paláce a tak se stala jeho chráněnkou.
Starší princ měl dvě děti Hirama a Agu. Hiram byl ten starší v době kdy Sii přišla do paláce, měl čtyři roky. Aga měla v tu dobu jeden rok.
Sii:
V království ohně se mi líbilo, jenže jsem tam byla moc nápadná. Všichni měli černé rovné vlasy, světle hnědé oči a světlou pleť, takže moje zrzavé věčně rozcuchané vlasy, ocelově šedé oči a pihovatá tvář mi na nenápadnosti moc nepřidaly.
Další věc byla, že v království ohně se dá sehnat jedině učitel ovládání ohně. A to pro holku ovládající energii je dost špatná zpráva. Já jako každý v našem světě, mám nějakou schopnost. Dokážu řídit energii, což docela fajn, jenže bez učitele toho moc neumím.
Umím třeba pohybovat předměty, aniž bych se jich dotkla, prostě ovládnu tok energie kolem nich. Taky jsem četla, že dokážu ovládnout živly založené na energii. Zvládla jsem jenom oheň a to ještě tak úžasně, že vždycky když mi to s ním začne jít, tak něco podpálím. A to říkám pravdu, minule se mi třeba poštěstilo podpálit si rukáv.
Vypravěč:
V království ohně musí být král a ten musí mít logicky nástupce. My bychom si řekli, že to je ten nejstarší, jenže tady platí odlišné zákony. Když má vládce více, než jedno dítě a mladší sourozenci to respektují, vládne ten nejstarší. Jenže když mladší sourozenci chtějí trůn tak bude vládnout ten nejschopnější. A jak zjistit kdo je schopnější?
Samozřejmě, že soubojem. Když jsou děti dostatečně vycvičené, můžou o souboj požádat.
Hiram měl s výcvikem potíže, zřejmě kvůli tomu, že neměl tu správnou osobnost vládce ohně. Byl mírný a milý, proto se také naučil ovládat oheň o dost později než by měl.
Jeho otec Muraj nebyl zklamaný, byl naštvaný.
Sii:
Tu noc před zápasem jsem znala výsledek, dalo se to vyčíst z tváří. Aga se tvářila sebejistě a z Hirama byla hromádka neštěstí. Bylo mi hrozně za něj, vždyť to byl můj nejlepší přítel, vlastně to byl můj jediný přítel. Chtěla jsem mu pomoct, prostě říct pár konejšivých slov, jenže nikdy jsem neuměla nikoho moc uklidňovat, vždycky jsem to jen zhoršila. Raději jsem si šla lehnout.
Vypravěč:
Hiram byl vážně na nervy, nevěděl co dělat, bylo mu třináct a měl bojovat se svojí jedenáctiletou sestrou. Věk tady nebyl moc důležitý, důležitá byla technika. Neměl strach z toho, že prohraje a ztratí právo na trůn, měl strach z otce, věděl, že se na něj zlobí kvůli jeho tréninku, ale on za to nemohl…
Sii:
Druhý den jsem z toho měla ještě horší pocit, souboj měl proběhnout v pravé poledne. Hirama jsem nikde nemohla najít, ale řekla jsem si, že ještě spí. Kolem toho souboje každý dělal cavyky, každý v království Ohně se sázel, kdo vyhraje.
Vypravěč:
Těsně před polednem dvořané se sešli na místě souboje. Hiram tam už čekal, Aga přišla společně s otcem. Souboj začal a stejně rychle i skončil. Aga zvítězila nečestným útokem, ale i to se počítalo. Král ohně se začal zlobit ještě více, svou dceru nebral jako schopného vladaře, hlavně kvůli tomu, že to byla holka. Královnu království ještě nemělo.
Rozhodl se jednat.
Prince Hirama si předvolal na večer do královské síně.
Sii:
Nevěděla jsem, co se Král ohně chystá udělat, ale věděla jsem, že Hirama nepochválí. Po souboji všichni začali odcházet, aby se mohli věnovat své práci, na nádvoří jsem zůstala jen já a Hiram.
"Nevím, co mě to napadlo otáčet se k ní zády!" Rozčiloval se Hiram.
"Příště to bude lepší." To bylo to jediné, co mě napadlo.
"Jenže žádné příště nebude." Hiram s těmi slovy odešel.
Vypravěč:
Královská síň je velká asi jako dva tenisové kurty. Je celá z černého mramoru s červenými ozdobnými prvky. Je bez oken, jediné co ji osvětluje je láva, která místnost ohraničuje. Konají se zde válečné porady, korunovace a křtiny.
Sii:
Nemohla jsem Hirama najít, takže mi přišlo nejrozumnější jít po západu slunce před Královskou síň a tam na něj počkat. Když se konečně objevil, už jsem začínala klimbat.
"Co tu děláš?" Vypálil na mě a já jsem sebou leknutím trhla.
"Slyšel jsi někdy o kamarádech? Jsem tu, abych tě podpořila. Počkám tady a potom mi řekneš, jak to dopadlo." Zašklebila jsem se. "Jo a příště na mě tolik neřvi." Dodala jsem na oko uraženě.
"Díky." Usmál se a vešel dveřmi do síně.
Po chvíli Hiram vyšel ještě zdrcenější, než vešel.
"Co se stalo?" Opatrně jsem se zeptala.
"Nechci se o tom bavit!" Skoro vykřikl.
Vypravěč:
To co se odehrálo v královské síni, Hiramovi změnilo život. Jeho otec ho vyhnal a vrátit se mohl jen v případě, že přivede do paláce osm dětí z jiné dimenze.
Dimenzí je nespočet a v každé je něco jiného. Do jiné dimenze se můžete dostat pomocí zaříkávadla. I když to naše hlavní hrdinka neví, tak do této dimenze začínají pronikat lidé s démonickými schopnostmi, kteří chtějí kolonizovat tento svět a král ohně Muraj byl jejich průvodcem po tomto světě. Oněch osm dětí dokáže tomuto světu pomoci, díky svým schopnostem. Byly o nich i legendy a stavěly se jim chrámy.
Sii:
S Hiramem jel i jeho strýc a můj opatrovník Shuo, samozřejmě se mohl kdykoli vrátit. Jediné co mi zbývalo, bylo jet s nimi, ne že bych nechtěla, ale s Agou a jejími kamarádkami bych asi samotná nemohla vydržet.
Hlavní město kde stál palác, mělo i svůj přístav, odtamtud jsme vyplouvali, Hiram měl v plánu nejdříve prohledat všechna duchovní místa. Já jsem se to snažila vnímat z té lepší stránky, ze stránky dovolené.
Moc věcí jsem neměla, sbalila jsem si jen nějaké oblečení, pár knížek ať se nějak zabavím a taky svoje dýky. To vlastně jsou dva vrhací nože, jeden schovávám v botě a dýka. Ty mám jen proto, že nemám skoro žádnou moc a nějak se musím ubránit a nejsou nebezpečné natolik, že bych si s nimi a mojí šikovností mohla ublížit.
To, že Hiram měl vůli najít oněch osm lidí, ještě neznamenalo, že je najde. Totiž co si pamatuju ze školy, nikdo z druhé dimenze sem nepřišel hodně dlouho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama